Neplodnost a azoospermie: Zázračné početí bez spermií

Osobní svědectví o víře a Božím zásahu, 2019-06-01

×

Chris: Jmenuji se Chris Ndikumana. Přijímám zde dva hosty, muže a ženu, pana Marcela a paní Yvettu, kteří jsou z Burundi. Normálně svědectví, která zveřejňuji ve vysílání Kanguka, pocházejí od lidí, které neznám a které jsem nikdy nepotkal. Ale mám přítele, který žije v Kampale. Ten narazil na pana Marcela – jeli spolu ve stejném autě. Pan Marcel se tam podělil o své svědectví, řekl, že mají dítě díky vysílání Kanguka a že už svědectví posílal, ale náš tým ho neobdržel. Pokud je mezi posluchači někdo, kdo poslal svědectví a my jsme ho nezveřejnili, radím vám, pošlete ho znovu. Tak jsem pana Marcela hledal a z Boží milosti jsem ho našel. Nebylo to jednoduché, ale raději jsem oba pozval sem. Dobrý den, pane Marceli.

Marcel: Dobrý den.

Chris: Dobrý den, paní Yvetto.

Yvetta: Dobrý den.

Chris: Jsme velmi rádi, že vám můžeme pogratulovat k miminku. Paní otěhotněla a dítě se již narodilo, už jsou to 3 měsíce. Chtěl bych se tě zeptat, pane Marceli, jak dlouho jste manželé?

Marcel: Jsme manželé od roku 2007, to je 12 let.

Chris: Moje otázka na tebe zní: Tvoje žena od roku 2007 až dosud nikdy neotěhotněla? Protože slyšíme mnoho svědectví, kdy ženy otěhotní, ale potratí. Během těch 12 let nedošlo k žádnému potratu? Nebo nikdy nedošlo k žádnému početí?

Marcel: Nikdy k žádnému potratu nedošlo.

Chris: Nikdy k početí nedošlo?

Marcel: Ještě nikdy k početí nedošlo.

Chris: A jak jste to řešili?

Marcel: Vlastně to bylo těžké. Rok po svatbě, když jsme viděli, že narození dítěte nepřichází, jsme byli nuceni jít na testy k lékařům. Manželce udělali ultrazvuk a řekli jí, že nemá žádný problém. Pak jsem postoupil vyšetření spermiogramu já. A tam se zjistilo, že mám azoospermii.

Chris: Vysvětli mi to trochu.

Marcel: Azoospermie je nepřítomnost spermií ve spermatu. Nemohl jsem počít dítě.

Chris: To znamená, že tam nebyly žádné spermie. Ve skutečnosti neexistovaly vůbec žádné.

Marcel: Nebyly tam vůbec žádné.

Chris: Takže nebylo možné otěhotnět, protože nebylo spermií.

Marcel: Přesně tak, to nebylo možné.

Chris: Zkusili jste se poradit s dalšími doktory?

Marcel: Ano, radili jsme se s lékaři. Když jsem dostal tyto výsledky, pochyboval jsem o nich. Musel jsem tedy změnit nemocnici, abych zjistil, zda jsou výsledky stejné, nebo zda laboratoře neudělaly chybu. Ale bohužel, všude, kam jsem šel – začal jsem v Burundi a pak jsem cestoval do Ugandy – mi byly dány stejné výsledky. Nakonec mi nabídli biopsii. Protože zde v regionu bylo obtížné tato vyšetření udělat, byli jsme nuceni jet začátkem roku 2017 do Belgie, aby nás mohli ošetřit.

Chris: Strávili jste 2 měsíce v Belgii.

Marcel: Ano, strávili jsme 2 měsíce v Belgii. Udělali mi biopsii a výsledky také ukázaly, že mám úplnou azoospermii.

Chris: Takže lékaři zkusili všechno, co mohli.

Marcel: Dva měsíce se snažili, ale nic nenašli. Byli jsme tedy nuceni vrátit se domů do Burundi.

Chris: Přijeli jste domů s prázdnýma rukama.

Marcel: Vrátili jsme se s prázdnou a s vědomím, že nemáme žádné lékařské řešení.

Chris: Mnoho lidí zde v Africe věří, že když půjdou do Evropy, tak otěhotní. Vy jste jeli do Belgie za nejlepšími lékaři a nefungovalo to. Takže když jste se vrátili, bylo jasné, že vědecky řečeno k žádnému početí nedojde.

Marcel: Vědecky vzato bylo jisté, že nebudeme mít děti.

Chris: Chtěl bych se zeptat Yvetty. Jak jsi se cítila, když ti nejlepší lékaři usoudili, že děti nebudou? Jak ses cítila ve svém srdci? Nechala ses odradit, byla jsi zlomená?

Yvetta: Odradilo mě to. Ale mezi mé zásady patří trpělivost. Byla jsem trpělivá a věřila, že jednoho dne se Bůh postará.

Chris: Existovala pro tebe možnost, že by Bůh mohl dát dítě, i když se to zdálo nemožné?

Yvetta: Ano, protože jsem již přijala Ježíše jako svého Spasitele. Měla jsem naději, že mi jednoho dne Bůh také požehná.

Chris: Zeptám se Marcela. V Africe, když není početí, obecně věříme, že je to vina ženy. Ale to nebyl váš případ, problém neměla paní, ale ty. Neměl jsi ducha viny, který ti říkal, že je to tvoje chyba? Jak ses cítil?

Marcel: Ano, někdy mi to vrtalo hlavou. Tuto otázku jsem měl vždy na srdci, ale s Boží pomocí jsem ji překonal. Vysvětlil jsem to své ženě. Snažili jsme se o tom mluvit a říkali jsme si, že musíme být trpěliví a modlit se. Měl jsem důvěru v to, že Bůh přijal naše manželství jako posvátné, což znamenalo, že budeme vést šťastný život. Věděl jsem, že tato situace najde řešení u Boha.

Chris: Musím se Yvetty na něco zeptat, protože to je častý problém žen. Když jsi vdaná rok, dva roky a více bez dětí, společnost – zejména v Africe – vždy obviňuje ženu. Tchyně a příbuzní si myslí, že je to problém ženy. Jak jsi tuto situaci zvládala, když se tě lidé ptali: „Nemáte děti?“ Jak jsi reagovala? Nebyla jsi frustrovaná?

Yvetta: Bylo to trochu těžké. Když jsem potkala lidi, kteří mě neznali, lhala jsem jim, že děti mám, abych nemusela odpovídat na spoustu otázek. Psychicky jsem musela manžela s tímto problémem podporovat, abych zvládla naši domácnost.

Chris: Přemýšlela jsi někdy, proč sis vzala tohoto muže?

Yvetta: Ne, ne. Měla jsem z toho radost, protože jsem se již modlila a musela jsem čekat, abychom mohli vidět, jak se v nás projevuje Boží moc.

Chris: Marcel mi řekl, že jste to nejdřív zkusili s medicínou. Ale bylo jasné, že to nefunguje. Od té chvíle jste začali hledat Boha.

Marcel: Ještě než jsem odjel na léčbu, modlil jsem se s vysíláním Kanguka. Začal jsem se s Kanguka modlit na začátku roku 2017, ještě před cestou do Belgie. Protože oba pracujeme ve zdravotnictví, chápali jsme náš problém a řekli jsme si, že musíme zkusit všechno, abychom si nevyčítali, že jsme nic neudělali. Tak jsme odjeli do Evropy. Ale když nám nakonec řekli, že pro nás neexistuje žádné lékařské řešení, řekli jsme si: „Teď už je to jasné, musíme se modlit, musíme všechno zasvětit Bohu.“

Chris: Protože když jste zkoušeli všechno a nefungovalo to, teď to zkusíte s Bohem.

Marcel: Ano. Vysvětlil jsem všem, co jsme udělali. Abych uklidnil situaci a nepřetěžoval svou ženu, jakmile jsem věděl, že problém je u mě, vysvětlil jsem své rodině, že ve skutečnosti je problém ve mně, aby nikdo nezatěžoval mou ženu.

Chris: Je dobré to zmínit, protože vím o páru, který má stejný problém, a tchyně vyhrožuje ženě, jako by ona byla problém.

Marcel: Pokud ženu vždy obviňujeme, že je původcem problému, i když to tak není, může ji to odradit a dokonce zničit manželství. Nejlepší je vysvětlit rodině pravdu.

Chris: Věřím, že ještě lepší je vysvětlit rodině – a často jsou to nevěřící –, že je to Bůh, kdo dává dítě. Ať už je problém u muže nebo u ženy, důležité je, že dítě dává Bůh. Jsou páry, u kterých lékaři nenašli problém ani u jednoho, a přesto nemohou otěhotnět. Kdy se vám narodilo dítě?

Marcel: 1. února se nám narodilo dítě. Teď jsou to skoro 4 měsíce.

Chris: Jak se jmenuje?

Marcel: Jmenuje se Irarema Enna Marsy.

Chris: Irarema znamená „Bůh, který tvoří“.

Marcel: Ano. Stvořitelem je Bůh.

Chris: To jméno se mi moc líbí. Bůh tvoří tam, kde to není možné. Slyšel jsem o ženě, která neměla dělohu a přesto měla dítě. Ve vašem případě lékaři řekli, že nemáte žádné spermie. Ale Bůh přesto udělal zázrak.

Marcel: Ano.

Chris: On je ten, kdo tvoří. Lidé rádi říkají, že Bůh má „náhradní díly“. On stvořil Adama z prachu. Často říkáme, že Bůh vzkřísil Lazara, aby dokázal svou moc. To je pravda, ale já chci víc. On není jen Bůh, který křísí mrtvé, On je Bůh, který tvoří. Adam vzešel z prachu a Eva z Adamova žebra. Problémem je často naše víra. Marceli, ty jsi měl víru. Ale co ty, Yvetto? Měla jsi ještě víru, nebo tě lékařské zprávy odradily?

Yvetta: Byla jsem sklíčená, protože jsem se modlila dlouho. Bylo to více než 10 let bez dítěte. Odradilo mě to. Byla jsem hodně vytížená prací, jinak jsem se modlila jako obvykle.

Chris: Takže tě to odradilo. Co ses rozhodla udělat? Chtěla ses schovat?

Yvetta: Pro mě bylo nejlepším řešením opustit zemi, žít daleko od Burundi a chránit naše manželství, zejména před pomluvami.

Chris: Takhle by se tě lidé už neptali, kdy budeš mít dítě. Ďábel často využívá společnost kolem nás, rodinu i lidi, kteří radí navštívit šamany. Nelákali vás lidé k čarodějům?

Marcel: Hodně lidí nám říkalo, ať jdeme k tomu či onomu lékaři. To jsme zkusili. Jiní říkali, ať jdeme za tradičními léčiteli (šamany). Odpověděli jsme ne. Očekávali jsme, že to udělá Bůh. Každou sobotu jsem se modlil s Kanguka. Pokaždé, když jsme se modlili za páry toužící po dítěti, položil jsem si ruku na břicho a modlil se. Věřil jsem, že Bůh něco udělá.

Chris: Můžeme říci, že to bylo díky tvé víře, že Yvette počala. Yvetto, otěhotněla jsi díky manželově víře?

Yvetta: Ano, protože to byl on, kdo poslouchal vysílání Kanguka. Já jsem se k němu přidala až později, poklekla jsem s ním, protože na tom trval.

Chris: Chtěla jsi ho jen potěšit?

Yvetta: Ano.

Chris: Yvetto, když lidé vědí, že problém je u muže, často radí ženě, aby ho opustila nebo si našla dítě jinde. Napadlo tě to?

Yvetta: Nesnažila jsem se ho opustit. Respektuji manželský svazek. Přísahala jsem v církvi, že s ním zůstanu ve štěstí i neštěstí.

Chris: Marceli, nebál ses, že tě opustí?

Marcel: Nebál, vždy jsem se modlil, aby Bůh chránil náš domov. Občas mi řekla, že je unavená a že pokud neodjedeme ze země, odejde ode mě. Ale já jsem ji uklidňoval, že Bůh je s námi a jednoho dne dítě mít budeme.

Chris: Yvetto, jak sis všimla, že jsi těhotná? Bylo to loni koncem dubna.

Yvetta: V květnu jsem se cítila špatně. Poslala jsem sousedovo dítě, aby mi koupilo těhotenský test.

Chris: Proč sis dělala test, když jsi věděla, že manžel nemá spermie?

Yvetta: Cítila jsem nepříjemné pocity v podbřišku. A byl to manžel, kdo mi řekl, že si myslí, že jsem ten měsíc otěhotněla.

Chris: Takže jsi to udělala kvůli němu?

Yvetta: Ano. Udělala jsem si test a byl negativní.

Chris: Byla jsi zklamaná?

Yvetta: Ne, ne.

Chris: Protože jsi tomu stejně nevěřila, že?

Yvetta: To on v tom viděl dítě víc než já.

Chris: Řekla jsi manželovi, že byl test negativní?

Yvetta: Ne, neřekla jsem mu to. Ani když jsem si o tři týdny později udělala další test, neřekla jsem mu to hned. Ale on stále opakoval, že nemám menstruaci.

Chris: Očekával to. Vždycky říkám, že kdo očekává zázrak, ten ho uvidí. Marceli, počítal jsi dny?

Marcel: Ano, očekával jsem to. Ten měsíc v květnu jsem cítil hluboký vnitřní klid, který jsem dříve neměl. Řekl jsem jí, ať si udělá test, že věřím, že Bůh něco udělal.

Chris: Nakonec souhlasila.

Marcel: Dal jsem jí peníze na ultrazvuk. Tam jí řekli, že je těhotná, už ve čtvrtém týdnu.

Chris: Jaká byla tvoje reakce, Marceli?

Marcel: Měl jsem obrovskou radost, ale nebyl jsem překvapený, jako bych to už prožíval.

Chris: Ale Yvette překvapená byla, to je jisté!

Yvetta: Výsledek jsem přijala až po 6 měsících. Až když jsem na ultrazvuku viděla, jak se dítě hýbe. Říkala jsem si, že je to sen.

Chris: Marceli, ty jsi měl víru. Yvetto, máš teď víru? Věříš, že můžeš mít další děti?

Yvetta: Věřím, že můžu mít další 3 děti.

Chris: Jaké povzbuzení bys dala ženám, které čekají?

Yvetta: Aby měly víru v Boha, neustále se modlily a neotevíraly dveře ďáblu špatnými myšlenkami.

Chris: A ty, Marceli?

Marcel: Důvěřujte Bohu. On je ten, kdo tvoří. I když máme potíže, nesmíme naříkat, protože nářek blokuje Boží ruku. Musíme zůstat na Boží cestě. Bůh je jediné útočiště.

Chris: Amen. Chci zakončit veršem z Marka 11,24: „Proto vám říkám: Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít.“ Pokud se modlíte za dítě, věřte, že už jste počali. Mluvím k těm, kteří si pokládají ruce na břicho. I když stále máte menstruaci, pokud máte víru, v duchovním světě se to již stalo. Je to jako u paní Yvetty – uvěřila až po pár měsících, ale dítě tam bylo už ode dne testu. Žijeme vírou, ne viděním. Děkuji vám oběma, že jste přišli.

Marcel: Děkujeme, bylo nám potěšením svědčit o Božích zázracích.

Chris: Amen.