Evangelium míru: Pevná obuv v duchovní válce
Obujte si evangelium míru a získejte jistotu v duchovním boji. Kristova oběť zbourala zdi nepřátelství a přináší vám pravý životní pokoj.
VÝZBROJ PRO SPIRITUÁLNÍ BOJ
🗂️ Multimediální archiv
Hlubší ponor do příběhu.🔗 Původní zdroj (Odkaz)
Přejít na původní umístění tohoto svědectví:
↗ Freegiftfromgod.com: Otevřít původní zdrojČas vysilání: 8:00
Časová stopa v audiu:
🎧 Audio záznam (Česky překlad)
⚡ Rychlý souhrn (Video)
🎥 Celé vysvětlení (Video)
🎙️ Komentovaný podcast
📊 Infografika / Přehled
🧠 Myšlenková mapa
🖼️ Obrázek ke sdílení
Evangelium míru
Můj dědeček byl během druhé světové války ševcem. Vláda mu tehdy nedovolila narukovat a bojovat v zákopech, protože tvrdila, že mnohem větší přínos bude mít, když se bude věnovat své profesi a vyrábět boty pro armádu.
Armáda pochoduje na svých nohách. Tak tomu bylo v každé válce od nepaměti. A aby mohla armáda vést válku, musí mít vojáky s kvalitními, pevnými botami, které ochrání jejich nohy, udrží je zdravé, a které se jim hned tak nerozpadnou.
Armáda mající nekvalitní boty bude ochromena a nebude schopna se rychle pohybovat, aby vytvořila obranné linie nebo zaútočila během války.
Totéž platí pro křesťany, kteří bojují v této duchovní válce proti duchovním silám temnoty.
Pavel píše v Efezským 6, verši 15, že potřebujeme mít:
„…obuté nohy výzbrojí evangelia míru.“ Jsme povoláni kráčet s Kristem, a pokud máme úspěšně kráčet, potřebujeme dobré boty na chůzi. Důvod, proč musíme neustále pokračovat, je ten, že temnota nás pronásleduje a vždy se nás snaží předběhnout a zatemnit naše porozumění, abychom nevěděli, kam jdeme.
Ale v Kristu kráčíme ve světle evangelia míru. Když kráčíme v Jeho evangeliu, jasně vidíme, kam jdeme, a nezakopáváme, když kráčíme v jednotě s Ním.
Základem evangelia je povolání k míru. To je dobrá zpráva evangelia… Mír!
Před Kristem jsme byli s Bohem v rozporu. Byli jsme hříšníci a Bůh řekl, že s námi nechce mít nic společného. Navíc jsme byli vydáni na milost a nemilost vášním, chtíčům a touhám našeho lidského těla a neustále jsme byli sváděni k páchání zla. Pokušení bylo všude a my jsme mu podléhali, protože jsme neměli žádný způsob, jak ho překonat.
V podstatě jsme neměli mír – ani s Bohem, ani s lidmi kolem nás, ani sami se sebou. Nebyli jsme v míru.
To vše se změnilo, když přišel Ježíš, hlásal evangelium a učil nás, jak kráčet v míru. Jeho obětí byly strženy zdi nepřátelství mezi člověkem a Bohem, aby přinesly mír. Také díky Ježíšově oběti dostáváme sílu překonávat tělesné touhy a dosáhnout tak pokoje.
A jak říká Pavel v Římanům 1, verši 16:
“Za jeho poselství se rozhodně nestydím. Vždyť ono může zachránit každého, kdo mu uvěří; nejen člověka zbožného, ale i toho, kdo žil dosud bez Boha.”
Výzva k akci:
Jste v míru? Pokud ne, vraťte se k Ježíši prostřednictvím modlitby a studia Jeho slov, abyste se naučili, jak najít Boží mír, který přesahuje veškeré chápání. Ten se nachází v evangeliu Ježíše Krista.
Odkazuji vám svůj pokoj. Dávám jiný pokoj, než slibuje svět, a tak se nebojte a nedejte se zastrašit. (Jan 14:27, SNC)
Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj, vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem. (Matouš 5:9, SNC)
To, co na vás já vložím, netlačí a není těžké. Učte se ode mne, mám tiché a pokorné srdce. U mne získáte mír a odpočinutí své duše.“ (Matouš 11:29-30, SNC)
Ježíš jim řekl: „Ještě na kratičko je světlo s vámi. Choďte, dokud máte světlo, ať vás nezachvátí tma. Kdo totiž chodí ve tmě, neví, kam jde. Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste byli syny světla.“ Když to Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi. (Jan 12:35-36, B21)
Ježíš k nim pak znovu promluvil: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8:12, SNC)
Kdo se bytostně spojil s Kristem, má účast jak na jeho životě, tak hlavně na jeho smrti, jak vyznáváme ponořením do vody při křtu; vždyť je to výraz definitivního rozchodu s dřívějším životem. Současně však jako za Kristovou smrtí následovalo vzkříšení – je to počátek úplně nového života, nové existence. Víme přece, že naše dřívější „já“ bylo ukřižováno s Kristem. Aby se vymanilo z nadvlády zla, muselo zemřít, protože jen mrtvý je mimo jeho dosah. Když jsme tedy své „já“ nechali s Kristem zemřít, musí teď být na nás vidět, že žijeme docela jiný život. (Římanům 6:3-9, SNC)
Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti. Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem. Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován. (Římanům 8:3-5, SNC)
Proto se říká: „Probuď se, ospalče, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus.“ Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete. Nebuďte lehkomyslní, ale moudří. Doba je vážná, a proto nejednejte bezmyšlenkovitě, ale ve všem se snažte rozpoznat a vyplnit Boží vůli. (Efezským 5:14-17, SNC)
Za jeho poselství se rozhodně nestydím. Vždyť ono může zachránit každého, kdo mu uvěří; nejen člověka zbožného, ale i toho, kdo žil dosud bez Boha. On sám v něm oznamuje, jak se postaral o to, abychom před ním obstáli. Nežádá od nás nic jiného než bezpodmínečnou důvěru. Vždyť již prorok Abakuk napsal: „Kdo Bohu důvěřuje, obstojí před ním a bude žít.“ (Římanům 1:16, SNC)
A mne si Bůh zvolil za svého vyslance, abych tyto věci hlásal a učil. Kvůli tomu jsem teď právě za mřížemi, ale nijak se za to nestydím, protože znám toho, komu jsem uvěřil. Jsem si jist, že vše, co mi svěřil, s jeho pomocí bezpečně zachovám až do jeho příchodu. (2. Timotejovi 1:11-12, SNC)
⚠️ Právní a pastorační doložka: Obsah webu tvoří subjektivní svědectví a redakčně upravené překlady, které mají výhradně duchovní a informační charakter. Nenahrazuje odbornou lékařskou péči ani vedení v místní církvi. [ Číst celé znění ]
