„Měl jsem přezdívku, masku, rapovou personu – ale pod tím vším totální chaos. Bordel v hlavě, v srdci, ve škole. Až mi Bůh v noci ukázal verš: ‚Probuď se, ty kdo spíš…‘ A já se fakt probudil. Ježíš mi sejmul masku, uzdravil srdce a dal mi novou identitu. Dnes už vím, kdo jsem – a proč tu jsem.“
„Chtěla jsem zůstat navždy malá. Méně jídla, víc sportu, zvracení, ticho, prázdno… až jsem se ztratila sama sobě. Ale Bůh ke mně poslal lidi jako kamínky na cestě zpátky. A jedno setkání mi změnilo život: poznala jsem, že pro Něj mám hodnotu. Dnes už neběžím před sebou, ale s Ním.“
„Bůh mě zachránil ještě jako mimino – ale já Ho poznala až uprostřed bolesti. Šikana, samota, myšlenky na smrt… a pak láska, co mě rozsekala: Ježíš mě opravdu miluje. I když mě zneužili muži, kterým jsem věřila, Bůh mě nenechal. Uzdravuje mě krok za krokem. A vím, že jednou to bude celé.“
„Po křtu se z romantiky stal horor – máma skončila na psychiatrii, rodina se rozpadla, já utekl z domu. Ztratil jsem pevnou půdu a hledal útěchu jinde… až mě Bůh zastavil těsně před dalším pádem. Dneska? Mám klid v hlavě, uzdravené srdce a smíření s mámou. A vím, že Bůh je ten nejlepší režisér mého života.“
„Jmenuju se Perla, ale roky jsem si připadala jako špína. Týrání, alkohol, pokus o sebevraždu – myslela jsem, že nemám žádnou cenu. Ale pak mi Bůh ukázal, že mě vidí. Že pro Něj nejsem zlomená holka, ale perla, kterou On sám vytvaroval. A to mi změnilo život.“
„Byl jsem hajzl, co mlátil katolíky a podporoval drogový dealery. Pak jsem málem umřel v bouračce – a někdo řekl: ‚Bůh ti poslal anděla.‘ Nechápal jsem proč. Dva měsíce nato jsem zvedl ruku a řekl Ježíši ano. Od tý doby se změnilo všechno. A jestli ti teď buší srdce – věz, že to není náhoda. I ty můžeš začít znova.“
„Celý roky jsem byla buď ‚moc‘ nebo ‚málo‘ – moc hodná, moc hubená, málo hezká. Až jsem se začala mazat ze světa. Schovaná, zraněná, závislá… ale Bůh mě z toho vytáhl. Zlomil citovou závislost, sebedestrukci i porno. Dnes vím, že jsem milovaná taková, jaká jsem – a tuhle svobodu chce dát i tobě.“
„Nevěřil jsem, hejtoval věřící, žil si po svým… až mi Ježíš vrazil do života a všechno otočil. I po křtu to byl těžkej fight – alkohol, holky, deprese, pád za pádem. Ale Ježíš mě nikdy nevzdal. Dneska vstávám dřív, než musím, protože vím, že bez Něj tenhle zápas nevyhraju. A vím jedno: i když spadneš, s Ním vždycky můžeš vstát.“
„Zažila jsem zneužití, zradu, mlčení i selhání těch, kdo měli chránit. Dlouho jsem věřila, že nejsem hodna lásky – ani té od Boha. Ale právě On mě naučil odpustit. Ne rychle, ne jednoduše. Ale krok po kroku mi uzdravil srdce. Dneska vím, že mě nic z toho, co se stalo, nedefinuje. Moje hodnota je v Něm – a ta nikdy neklesá.“
„Byl jsem ten, o kterém rodiče snili – dokud jsem nezačal pochybovat úplně o všem. Včetně Boha. Hledal jsem smysl v noci, vztazích, svobodě... a přitom jsem se uvnitř rozpadal. Až když jsem mámě zoufale řekl ‚Modli se za mě!‘, Bůh roztříštil lži a vrátil mi srdce. Znovu jsem se narodil. A vím jistě: Bůh existuje – a nikdy se nevzdává svých dětí.“