„Řekla jsem Bohu 'ano' při křtu, ale brzo nato přišlo moje velký 'ne' – vztah, co mě stahoval ke dnu. Toxickej kluk, hromada bolesti, vzdálení se Bohu. Ale víš co? I když jsem Ho pustila, On mě nepustil. Vzal mě zpátky, uzdravil mě a změnil všechno. Boží láska tě nezruší, ani když selžeš.“
„Měl jsem být profi fotbalista. Místo toho trauma, sluch v háji, podraz od holky a deprese. Dny ve tmě, závislosti, útěk do her… Až když jsem na dně šáhl po Bibli, Bůh mě začal stavět zpátky. Už nestojím v bráně – teď pomáhám ostatním trefit ten největší gól: věčný život s Bohem.“
„Šel jsem po dálnici do pekla – doslova. Okultismus, démoni, satanismus… hledal jsem Boha, ale narazil jsem na temnotu. Až když jsem už nemohl dál, zakřičel jsem: ‚Bože, jestli jsi, zjev se mi!‘ A On přišel. Změnil atmosféru, otevřel mi oči, odpustil a vytáhl mě z toho všeho. Dnes už nechodím ve tmě. Dnes mám světlo života.“
„Můj život visel na vlásku – drogy, násilí, potrat, deprese. Ale když jsem už neměla nic, jen rozbitou duši a rodiče, co se modlili… Bůh mě našel. Vytáhl mě z bahna a obnovil. Už nejsem ta ztracená holka. Dnes vím: i když spadneš úplně na dno, Bůh tě tam najde.“
„Jedna rána, jeden večer – a všechno se zhroutilo. Z nadějného fotbalisty jsem se stal vězeň za zabití. Ale právě za mřížemi jsem potkal Toho, kdo mi odpustil a dal nový život. Bůh mi ukázal, že i vrah může být svobodný – když vyzná pravdu a otevře Mu srdce.“
„Bylo mi sedmnáct, svět se mi zbořil – a na testu dvě čárky. Chtěli mi říct, že potrat je jediné řešení. Ale já řekla ano životu. A právě tehdy Bůh začal psát něco krásného. Moje dcera Rose je důkaz, že i z neplánovaného může vyrůst zázrak. Bůh mě nesl – i když jsem Ho tehdy neviděla.“
„Po smrti mámy jsem se na Boha vykašlal. Dělal jsem všechno, co bylo proti Němu – lásky, alkohol, čarodějnictví… ale prázdnota zůstala. Až jednou, na setkání mládeže, mě Ježíš vysvobodil z pornografie a vyléčil bolest ztráty. Lásku, kterou mi máma už nemohla dát, mi dal Bůh sám. A to mě proměnilo navždy.“
„Šla jsem se nechat pokřtít zlomená a bolavá – a z vody jsem vyšla uzdravená. Ale opravdová bitva přišla až potom: hormonální porucha, úzkost, poruchy příjmu potravy, stud a vzdálení se Bohu. Myslela jsem, že už se k Němu nemůžu vrátit. Ale On mě nikdy nepřestal milovat. Dnes vím, že jsem zachráněná – a že milost je dar, ne odměna.“
„Jako dítě jsem Bohu slíbila, že mu budu sloužit, když nás dostane z Haiti do Francie. Odpověď nepřišla hned – místo toho přišly roky bolesti, opuštění a slz. Ale Bůh nezapomněl. Jednou mi ukázal, že celou dobu tichounce pracoval pro mé dobro. A nakonec? Sjednotil naši rodinu. Bůh slyší i dětské modlitby – jen odpovídá ve svém čase.“
„Chtěl jsem poznat Boha, ne náboženství. Četl jsem Bibli, hledal odpovědi – a našel Ježíše. Uvědomil jsem si, že ani ty nejlepší skutky nezachrání hříšníka… ale odpuštění ano. Dnes vím, kdo je Bůh: Otec, kterého jsem nikdy neměl – a který mě nikdy neopustí.“