V jediném okamžiku se můj život kvůli jediné chybě proměnil v noční můru!

„Jedna rána, jeden večer – a všechno se zhroutilo. Z nadějného fotbalisty jsem se stal vězeň za zabití. Ale právě za mřížemi jsem potkal Toho, kdo mi odpustil a dal nový život. Bůh mi ukázal, že i vrah může být svobodný – když vyzná pravdu a otevře Mu srdce.“

V životě může jediný chybný krok převrátit vše naruby – během okamžiku se ocitneme na opačné straně… Stačí jedno video na internetu a člověk je slavný, stačí setřít los a je z něj milionář; ale stejně tak může náhle zemřít při autonehodě nebo skončit ve vězení kvůli nešťastné ráně… V jediném okamžiku mohou naše sny o štěstí zmizet a změnit se v noční můru! A přesně to se stalo mně.

Mohl jsem zbohatnout – to byl můj cíl! Prostředky, které jsem si k tomu vybral, ale nebyly zrovna „katolické“. Chodil jsem k šarlatánům, marabutům i věštcům, ale rychle jsem pochopil, že tohle prostředí není pro mě. Přitáhl mě svět pokeru – a tam jsem exceloval, ne proto, že bych byl skvělý hráč, ale proto, že jsem mistrně podváděl; má taktika mi zaručovala výhru.

Měl jsem ještě jednu vášeň – fotbal. Chtěl jsem být profesionálním brankářem, a proto jsem odešel z Kamerunu do Francie. Úspěch byl na dosah… až do onoho osudného večera, kdy se mi život zhroutil.

Před barem v Lille došlo k bitce; v zápalu jsem udeřil a smrtelně zranil muže. Jediná rána stála člověka život a mně vynesla dvanáct let za neúmyslné zabití.

Když jsem se dozvěděl, že zemřel, zhroutil jsem se a brečel: „Bože, vrať mu život!“ V hlavě mi pořád znělo: „Bertine, jsi vrah!“

Skončil jsem ve věznici s nejvyšší ostrahou – jiný svět.

Třetí den se mě dozorce zeptal, zda chci navštívit kaplana. Souhlasil jsem – v Boha jsem jakž-takž věřil. Kaplan mi položil jedinou otázku:

„Věříte, že vám Bůh může odpustit?“

Řekl jsem „Ano“. Pomodlil se za mě a daroval mi Bibli (mám ji dodnes). Po měsíci mě převezli. V nové věznici mě šikanovali a bili, ale já chodil na mši. Jeden vězeň mi půjčil DVD Ježíš – viděl jsem ho snad desetkrát.

Pronásledování pokračovalo; jednou mě zbilo několik vězňů. Ani tehdy jsem se nebránil – pořád jsem slyšel, jak mi Bůh říká: „Bertine, nezvedej ruku, a uvidíš vysvobození.“

Zlom přišel, když jsem slyšel příběh Jákoba – „uzurpátora“. Jako by se mi promítl celý život: poznal jsem svůj hřích. Přijal jsem Ježíše jako Pána a Spasitele a zaplavila mě nadpřirozená pokojná jistota Božího odpuštění.

Později Bůh udělal v mém životě mnoho zázraků (například mě uzdravil z hepatitidy B) – bylo by to na dlouhé povídání. Dnes se s Bohem dějí v mém životě neobyčejné věci.

Dřív jsem říkal: „Dejte mi pokoj, mám moc problémů.“ Dnes říkám svým problémům, že mám velkého Boha! Jsem svobodný a největší radost mi dává jistota, že mi Bůh odpustil. Bible říká: „Kdo skrývá své přestupky, tomu se nedaří, kdo je vyznává a opouští, dojde milosrdenství“ (Př 28,13).

Bůh odpustil mé chyby a může odpustit i ty tvé, ať jsou jakékoli! Chce to jediné – přijít k Němu, přiznat vinu, poprosit o odpuštění a otevřít mu srdce.

Zdroj: Papisek.cz, nezávislý český překlad Journal de rescapés – Tome 2.

Zanechat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *